Archiv
Dnes, na svátek dušiček, nás ve věku 16 let a nedožitých 4 měsíců opustila naše Bobinka...
2. 11. 2010
"Bobinko, dala jsem Ti jiný život, než do kterého ses narodila a Ty jsi mi to více než 16 let oplácela svou věrností jak na parkuru, tak hlavně mimo něj. Strávila jsi se mnou přesně polovinu mého života a na to se prostě nedá zapomenout.... Teď už Tě nic netrápí a pěkně na nás z obláčku zhlížíš. Co víc bych Ti ještě mohla přát."
"IF THERE ARE NO DOGS IN HEAVEN, SO WHEN I DIE, I WANT TO GO WHERE THEY WENT"
"JESTLI V NEBI NEJSOU PSI, TAK AŽ UMŘU, CHCI JÍT TAM, KAM ŠLI ONI"
Ludslavice 28.9.2010 - III. Mistrovství Republiky australských honáckých psů v agility
17. 10. 2010
Zatím přikládám fotky a výsledky, článek jak bude čas.
Celkové výsledky:
1.Katka Džumanová - Aldora Šumící křídla
2.Veronika Stratilová - Aquila Blue Camden Dog
3. Hanka Bínová - A Linn M´S Flimex (naše vnučka :))
Fotečky od Ivči Vranové zde: http://vranky.rajce.idnes.cz/MCR_ACD_V_AGILITY_28._ZARI_2010/#
Zlechov 25.9.2010
Ve Zlechově jsme chtěli závodit, ale bohužel jsem byla už s přestávkama asi měsíc nemocná, tak jsem běhání ke své veliké nelibosti, ale v záchvatu zachování zdravého rozumu vynechala. Účast jsem si ale rozhodně nemohla ujít, jela jsem se podívat a pozdravit známé. Při této příležitosti vzniklo moc krásných fotek mě a mých psů, za což moc děkuju Ivance Vranové.
11.9.2010 - Intenzivka na domácím hřišti :-)
Bylo na čase si udělat celodenní intenzivku na domácím cvičáku, bo nás čekalo ještě pár závodů do konce roku, tak se trošku připravit. Intenzivka o 3 lidech a 4 psech, to je prostě značka ideál :) Na obídek jsme si zašli do blízké hospůdky na pizzu, takže pohodička ve všech směrech. Krásně jsme si ten den zaběhali :)
Boba
19.7.2010
Boba letos dovršila 16 let...... psí narozeniny neslavíme, protože se mi to zdá ujeté, ale u čísla 16 už stojí za to se pozastavit..... Za dva roky dosáhne Boba plnoletosti :))) A jak se má??? Oficiálně nemá žádné nemoci, denně bere pouze vitamín B na mozeček po mrtvici, jinak žádné, slovy ž á d n é léky.... Takže je vlastně zdravá jako řípa i v tomhle věku.... ano, nožičky ji občas neposlouchají a podlamují se, zapomíná co vlastně chtěla a ten němec jí pořád schovává věci :))) S očičkama taky už horší, špatně slyší.... ale chuť do života má obrovskou.... Každý den vyžaduje svoji procházku, žere jakoby v životě nedostala nažrat, prostě CHCE ŽÍT.... Má v podstatě 24hodinovou péči, je třeba jí pomáhat do schodů a neustále připomínat co by bylo v danou chvíli vhodné udělat, a po boku kamaráčku Čikítu, která ji neustále kontroluje, zda je vše ok...Dnes už je každý den navíc dar a tak k tomu přistupujeme.... A dokud má Boba chuť bojovat za svůj život a má z něj ještě radost, není co řešit.....
